Vývoj objemu znalostí lidstva –⁠ interpretace infografiky

23. 5. 2023 NOVINKY

Tento hojně sdílený obrázek je poněkud zavádějící. Zveřejnila ho například Věda 24 (původně Petr Staníček na svém Twitteru) s dovětkem „neviditelný problém vzdělávání“. To je špatná interpretace. Zavedené modely vzdělávání rozhodně nepřestávají být funkční. Proč?

Zdroj: https://twitter.com/pixycz/status/1634740475876835328

Jev zvaný „křivka zdvojnásobování znalostí“ popsal už v roce 1981 architekt a vynálezce Fuller v knize Critical Path. Identifikoval zhruba to, co vidíte na obrázku. Odhadl křivku, s jakou dojde k násobení objemu znalostí lidstva, navíc s ohledem na různé obory. Ovšem!

„Je zde zásadní nepochopení rozdílu mezi informacemi a znalostmi,“ píše ve své knize Za děti chytřejší (Making Kids Cleverer) David Didau. Mnozí jsou dnes přesvědčeni, že není potřeba učit se fakta (mýtus) a že všechno, co potřebujeme vědět, si můžeme vyhledat online (mýtus). Nestačilo by děti naučit používat Google? Nestačilo.

„Již dávno jsme překročili bod, kdy by člověk mohl doufat, že se naučí něco víc než nepatrný zlomek z toho, co je lidstvu známo. To ale neznamená, že děti nepotřebují získávat žádná fakta,“ uvádí dále Didau.

Názory, že je už zbytečné učit fakta, měly v posledním desetiletí zřejmý vliv na transformaci vzdělávání v celém světě. „I když ponejvíce negativní,“ píše David Didau. Transformace vedla k výuce zaměřené na kritické myšlení, řešení problémů, podporu kreativity. To glosuje Didau: „Tyto věci byly vždycky důležité. Stejně jako pro dnešní mladé lidi bylo i pro Sokrata důležité kriticky myslet, pro Julia Caesara řešit problémy, pro Shakespeara komunikovat, pro Leonarda da Vinciho být kreativní a pro stavitele Velké čínské zdi spolupracovat.“

Neodpírejme žákům základy. Musíme jim předat významné a kulturně bohaté znalosti, aby si mohli vytvořit vlastní schéma vidění světa.

Ve většině oborů lidské činnosti – medicíně, inženýrství, právu, učitelství – navazují nové objevy a postupy na ustálený soubor znalostí.

Pavel Bobek se v komentáři k infografice ptá: „Jak se objem znalostí měří? Počtem vydaných knih, studií, objemem dat na google discích…? A roste skutečně i objem relevantních znalostí, které pomáhají v chápání světa kolem nás?“ A pokračuje: „Termín ‚kapacita lidského mozku‘ a arbitrární určení, že suma znalostí z roku 1600 této kapacitě zhruba odpovídá, působí dost nevěrohodně. Už jen proto, že víme, že kapacita lidské dlouhodobé paměti (tedy toho, co známe) je nekonečná.“

Zavedené modely vzdělávání (ať už si pod tím představíte cokoli) se kvůli narůstajícímu objemu informací jistě nehroutí. Hroutí se některé principy. Platí, že vše, co uděláte ve třídě, bude mít na žáky nějaký dopad. Ne vždy pozitivní. Viz např. www.published.cz/pump

Didau v knize rozebírá nejen úvodní grafiku, ale také odpovídá na otázky typu: Má dnes ještě smysl učit římské číslice? Stačí v žácích posílit sebedůvěru, aby se lépe učili? Jak učinit děti chytřejší? Změnila se inteligence lidstva?

Více na www.zadetichytrejsi.cz