Formativní hodnocení na vysvědčení nepatří

Formativní hodnocení, buzzword posledních měsíců, se aktuálně skloňuje i ve spojitosti s blížícím se vysvědčením. Hned na začátku musíme upozornit, že hodnocení ve formativní funkci na vysvědčení nepatří, vysvědčení totiž ze své podstaty plní funkci sumativní – a je to tak zcela v pořádku.

Formativní hodnocení na vysvědčení nedává smysl z několika důvodů. Hlavním z nich je samotný účel vysvědčení. Tím zůstává zhodnocení učení žáků zpětně za dané pololetí. Jde o hodnocení konečné, které už žák nemůže ovlivnit, a informuje o tom, do jaké míry splnil kritéria za určité období – to jsou typické znaky sumativního hodnocení. Dle školského zákona se na vysvědčení využívá klasifikace, slovní hodnocení nebo kombinace obou předchozích způsobů.

Pravidla pro hodnocení žáků stanovuje jednotlivým školám školní řád. Jestliže chce ředitel školy dosavadní způsob hodnocení změnit, může tak učinit pouze se souhlasem školské rady. Poté je nutné upravit školní řád a informovat o změně zaměstnance, žáky i jejich zákonné zástupce.

Nadále školám zůstává povinnost převést slovní hodnocení do klasifikace (nebo klasifikaci do slovního hodnocení), když žák přestupuje na školu, která hodnotí jiným způsobem a tato škola nebo zákonný zástupce o to požádá. Škola hodnotící slovně pak také převádí slovní hodnocení do klasifikace pro účely přijímacího řízení na střední školy.

„Slovní hodnocení na vysvědčení však neznamená, že by se mělo jednat o hodnocení formativní. Slovní hodnocení je pouze forma sdělení, která umožňuje předat více informací, než samotná známka. Obsah sdělení potom určuje, jestli se jedná o hodnocení formativní (průběžné), nebo sumativní (shrnující),“ říká Květa Sulková, vedou metodička vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Dalším důvodem, proč na vysvědčení formativní hodnocení nepatří, je fakt, že žák nedostává žádné konkrétní doporučení, nad kterým by se mohl zamýšlet. A i v případě, že se na něm doporučení objeví, žák následně nedostává prostor, aby je využil. Použití obecnějších formativních doporučení (kdybys byl v hodinách pozornější, mohl bys mít lepší výsledky či zkus při domácí přípravě využívat atlas), nemají takový efekt, jako při práci na konkrétním úkolu během školního roku, kdy mohou žáci okamžitě vidět zlepšení, když se instrukcemi řídí. To jim umožňuje zažít úspěch, což je důležité pro budování vnitřní motivace k učení.

Důležité je připomenout, že ani procenta, emotikony či body jako prostředek hodnocení učitelem nejsou formativní, pokud neobsahují kvalitativní složku, tedy konkrétní informaci, co mají žáci udělat, aby jejich práce byla příště lepší.

„Omyly ohledně vysvědčení a slovního hodnocení, které automaticky neznamená formativní, uvádíme na pravou míru neustále. A i přesto tato základní neznalost přichází z míst, kde by v tom měli mít naprosto jasno,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Doporučení pro školy k hodnocení na vysvědčení za 1. pololetí 2020/2021, které bylo vydáno MŠMT a ČŠI, je zpracováno kvalitně, preferuje slovní hodnocení i kombinaci s klasifikací, ale nemate čtenáře záměnou za hodnocení formativní. Avšak i zde je potřeba upozornit, že kvalitní slovní hodnocení se musí učitel naučit formulovat, a to je velmi náročný a dlouhodobý proces. Pomoci mohou příklady slovní zpětné vazby od Učitelské platformy.