Ještě jednou: Co je vlastně formativní hodnocení?

14. 9. 2020 Novinky
Ještě jednou: Co je vlastně formativní hodnocení?

V rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř, funguje osmnáct skupin formativního hodnocení, které se schází na devíti základních školách ve čtyřech krajích České republiky. Skupiny nabízí pedagogům z okolních škol kolegiální podporu při zavádění formativního hodnocení do jejich praxe.

Se začátkem nového školního roku se téma formativní hodnocení začíná opět více objevovat jak v mediálním prostoru, tak v oficiálních doporučeních ohledně hodnocení ze strany MŠMT. Rozhodli jsme se proto, že společně s Veronikou Laufkovou z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy zopakujeme všem zainteresovaným skupinám základní rámec formativního hodnocení.

V poslední době se jedná o populární termín, o co tedy vlastně jde? „Obecně můžeme říci, že se jedná o komplexní metodu vyučování a učení, jejímž cílem je zvyšovat studijní úspěšnost žáků. Učitel prostřednictvím vybraných postupů formativního hodnocení zjišťuje, kde se jeho žák nachází na cestě k cíli, a pomáhá mu využít všech možností, aby se učil efektivně a s radostí, sám své učení řídil,“ říká Veronika Laufková.

„Podstatné je říci, že formativní hodnocení probíhá v průběhu procesu učení – v každé vyučovací hodině a jehož účelem je identifikovat žákovy vzdělávací potřeby a přizpůsobit jim výuku. Formativní hodnocení je určené primárně žákovi (žáci nejsou porovnáváni mezi sebou, ale je sledován jejich individuální pokrok) – učiteli a rodiči sekundárně, a to zejména proto, aby mohli žákovi poskytnout potřebnou pomoc, dosáhnout maxima v rozvoji každého žáka vzhledem k jeho individuálním možnostem,“ vysvětluje Laufková a pokračuje: „Formativní hodnocení zahrnuje také aktivní zapojení žáků do procesu hodnocení, a to skrze sebehodnocení, sebeřízení a vrstevnické hodnocení; svými principy staví na celkovém rozvoji osobnosti žáka, povzbuzuje žáky ke sledování vlastního pokroku směrem ke stanoveným cílům.“

Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, jaký je zde rozdíl? „Na rozdíl od formativního hodnocení probíhá sumativní hodnocení na konci určitého období. Liší se také jeho účel – zatímco ve formativním hodnocení chceme žákovi pomoci, účelem sumativního hodnocení je zhodnotit, zda žáci vědí či rozumí – a s tím souvisí i typ konečného adresáta – ve formativním hodnocení informace směřuje zejména rodičům, učitelům, ale také škole či vzdělávací politice. Znamená to, že sumativní hodnocení vede do velké míry k porovnávání žáků mezi sebou,“ upřesňuje Laufková.

Otázkou je, zdali by ministerstvo mělo nastavit formativní hodnocení povinně. „Nemyslím si, že je nutné, ba žádoucí, formativní hodnocení plošně nařizovat – jsem přesvědčená o tom, že každý učitel by měl dospět k potřebě formativně hodnotit sám a sám si najít způsob, jak jej bude uplatňovat v dané třídě. Naopak si myslím, že pokud by ministerstvo chtělo pomoci, tak jsou žádoucí akreditované dlouhodobé vzdělávací kurzy, kde mají učitelé z praxe možnost sdílet své zkušenosti se zaváděním formativního hodnocení, vzájemně se podporovat, motivovat, inspirovat,“ popisuje Laufková.

Jak dlouho vlastně trvá, než se učitel naučí hodnotit formativně? „Učitel by měl mít možnost vybrat si nějakou metodu či techniku, obecně postup formativního hodnocení – které bude vyhovovat jemu i žákům – tu vyzkoušet, reflektovat a mít možnost diskutovat o jejím zavedení s dalšími kolegy či se zapojením odborníků na dané téma. Nejefektivnější je tedy mít možnost sdílet své zkušenosti s dalšími kolegyněmi a kolegy a učit se od sebe navzájem. Podstatná je také podpora vedení školy k uplatňování principů formativního hodnocení, ale vedení by nemělo striktně určovat, které postupy formativního hodnocení zavádět. Nejlepší je důvěřovat učitelům a nechat jim volné pole působnosti,“ dodává Veronika Laufková.

„Za mě je nutnou podmínkou vnitřní přesvědčení učitelů o efektivitě formativního hodnocení. Black (1998) dodává, že je potřeba vybudovat kulturu úspěchu, která je založena na přesvědčení, že každý žák může uspět. Metody formativního hodnocení mohou zlepšit formativní hodnocení a výuku jen tehdy, bude-li učitel schopen je integrovat do výuky pravidelně a systematicky,“ zakončuje Laufková.

„Formativní hodnocení je již řadu let pevnou součástí mnoha zahraničních vzdělávacích systémů a ukazuje cestu, která je sice obtížná, ale správná. Jeho pozitivní efekt se projevuje jak v oblasti učení žáků a jejich vnitřní motivace, tak v rovině vztahů mezi žákem a učitelem i mezi žáky navzájem,“ doplňuje Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:
Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:
EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Věnujeme se vzdělávání pedagogů, vydávání odborných publikací, formativnímu hodnocení, popularizaci učitelského povolání a vzdělávací politice. Více na www.edukacnilaborator.cz.

Zdroj: formativne.cz