Motivace dětí učit se klesá. Pomohou skoky po jedné noze i změna školního programu (zena.cz)

Přestože distanční výuka stále ještě na všech školách trvá, někteří školáci do lavic zasedli už toto pondělí. Nakolik se škola stala v myslích dětí nebezpečným místem, které už neslouží pro dostatečnou socializaci, a jak jim navrátit ztracenou motivaci k učení?

Veronika Vlachová

.

Některým dětem se po týdnech distanční výuky opět otevřely dveře do školy, ve které budou trávit vždy jeden týden, než se opět na následujících sedm dní přesunou před obrazovku monitoru. Jak se změnilo jejich vnímání výuky za tu dobu, co ji musely trávit distančně, a co by si měli učitelé a školy z této situace odnést i do budoucna? A jak vlastně motivovat k učení ty, kteří se do lavic doposud nevrátili? 

Školáci by měli být zprvu hájeni

Skoro to připomíná v pořadí třetí 1. září v tomto školním roce. Děti se po delší době setkávají ve škole, aby po týdnech distanční výuky opět zasedly do lavic vedle kamarádů a spolužáků, které doposud vídaly jen skrze plochu monitoru. „Přestože se většina žáků těší zpět, může u nich v souvislosti s návratem přicházet i kvůli mediální prezentaci strach. Škola či spolužáci pro ně představují nebezpečí, riziko nákazy,“ podotýká Michal Orság, kreativní ředitel EDUkační LABoratoře, který se společně s Pedagogickou fakultou Univerzit Karlovy podílí na projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách. Podle Orsága by školy měly stanovit dětem nastupujícím po delší době zpět do prezenční výuky adaptační období, v rámci kterého by žáci neměli být klasifikováni. „Může to být období v rozsahu i několika týdnů,“ upřesňuje ředitel EDULAB s tím, že známky nejsou v této výjimečné situaci důležitým parametrem. „Důkazy o učení žáků lze získávat i jinak a dobří učitelé se opravdu nemusí bát, že by neměli dostatek podkladů pro závěrečné hodnocení,“ dodává.

Barbora Stibor, výkonná manažerka společnosti MakeITtoday, která se zaměřuje na digitální gramotnost dětí, vidí v návratu zpět do škol velké benefity. „Při přechodu na prezenční výuku se zintenzivní nejen čas, který děti stráví ve škole, ale také rozsah přijímané látky. Zároveň zmizí anonymita spojená s on-line výukou a možnost ‚vymluvit se‘ na nefunkční techniku. Pro některé děti může být tato změna náročnější, rodiče by jim tedy měli být oporou a mluvit s dětmi o jejich pozitivních i negativních pocitech.“

Celý článek na zena.aktualne.cz