Nepropadejte zoufalství, když vaše žáky nic nezajímá (Týdeník školství)

Syndrom vyhoření je jedním z mnoha nenápadných prokletí současného světa. Trpí jím manažeři, umělci, lékaři, a dokonce i maminky na mateřské dovolené. Duševně vyhořet ovšem mohou i učitelé, jenže ti o tom příliš nemluví, podle odborníků mimo jiné proto, že se bojí obvinění z vlastního selhání.

Průměrný učitel má navíc jiné starosti: jak to dopadne s jeho platem, kolik dětí bude mít nakonec ve třídě a nezavalí ho náhodou jednoho dne kupy papírů? (…) „Český učitel si svou práci v podstatě stále nosí s sebou a naučí se s tím žít. Pokud potkáme na ulici svého lékaře, také se nezačneme svlékat a žádat ho o vyšetření, proč tedy učitelé dovolí, aby s nimi rodiče řešili problémy související se školou kdekoli a kdykoli je potkají? Rodič si takovým rozhovorem uleví, vyřeší věci týkající se svého osobního života, ale učitele zatlačí zpět „do práce“ a ten bude potřebovat další část svého volného času na návrat do mimopracovního rozpoložení,“ domnívá se Miluše Vondráková, vedoucí metodička z pražské EDUkační LABoratoře.

Týdeník školství, 14. března 2018