Studijní úspěchy žáků závisí na způsobu jejich hodnocení

11. 3. 2019 Novinky
Studijní úspěchy žáků závisí na způsobu jejich hodnocení

Prospěšnost využívání formativního hodnocení potvrzují mnohé zahraniční výzkumy. Podle výzkumů PISA a TIMSS má formativní hodnocení prokazatelně pozitivní vliv na učení žáků. Tito žáci dosahují v průměru lepších výsledků než žáci, kteří byli hodnoceni převážně sumativně, tedy známkováním, procenty či body.

O tom, že téma formativního hodnocení přesahuje nejen hranice států, ale i oblast samotného školství, svědčí to, že v letech 20002–2004 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD iniciovala projekt What Works: Formative Assessment, realizovaný Centrem pro výzkum a inovace ve vzdělávání CERI v programu Schooling for Tomorrow. Země jako Spojené království, Austrálie, Finsko, Švýcarsko a další se rozhodly dokonce politicky podpořit zavádění formativního hodnocení v praxi a dokázali pomoci učitelům v systematické implementaci tohoto způsobu hodnocení do výuky.

Například ve Francii už v roce 2014 doporučila Vysoká rada pro vzdělávací programy, která je poradním orgánem francouzského ministerstva školství, podstatné omezení známkování v celém vzdělávacím systému a jeho nahrazení jinými formami hodnocení. To vše z důvodu konstatování, že hodnocení pomocí známek není objektivní ani neutrální a neposkytuje informace o tom, co se žák naučil.

„Hodnocení by totiž mělo být integrální součástí učení, bezprostředně reagovat na žákovy výkony a poskytovat  mu různými způsoby kvalitní informaci o vědomostech a dovednostech, ale také o způsobu jeho myšlení, a zjištěným potřebám přizpůsobovat výuku,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Některé zahraniční, ale i české výzkumy poukazují na to, že učitelé vnímají formativní hodnocení jako konkurenta učení – projevuje se to v tom, když říkají, že jim hodnocení ubírá čas na učení. Ale pokud učitelé metody a techniky formativní hodnocení využívají správně a dlouhodobě, v konečném důsledku formativní hodnocení čas šetří a navíc se toho každý žák více naučí – nejen v oblasti znalostí, ale také dovedností a kompetencí.

Jako pozitivní je třeba vnímat to, že ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 se Česká republika zavázala modernizovat systém hodnocení včetně důrazu na formativní hodnocení a sledování individuálního pokroku žáků. Česká školní inspekce pořádá pravidelná setkávání Odborného panelu Hodnocení, které bylo již třikrát věnováno tématu formativního hodnocení a obecně rozvoji kultury hodnocení v rámci českého vzdělávacího systému. „Jedním z cílů tohoto panelu je i navrhnout opatření, která by umožnila využít Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) k podpoře formativního hodnocení ve školách, třeba formou šablon. Již z prvních setkání je patrné, že všichni účastníci v něm vidí velký potenciál pro zlepšování výsledků vzdělávání dětí, žáků i studentů,“ doplnila Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

 

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách

Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění formativního hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech.

Formativní hodnocení

Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.