Studijní úspěchy žáků závisí na způsobu jejich hodnocení
Prospěšnost využívání formativního hodnocení potvrzují mnohé zahraniční výzkumy. Podle výzkumů PISA a TIMSS má formativní hodnocení prokazatelně pozitivní vliv na učení žáků. Tito žáci dosahují v průměru lepších výsledků než žáci, kteří byli hodnoceni převážně sumativně, tedy známkováním, procenty či body.
O tom, že téma formativního hodnocení přesahuje nejen hranice států, ale i oblast samotného školství, svědčí to, že v letech 20002–2004 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD iniciovala projekt What Works: Formative Assessment, realizovaný Centrem pro výzkum a inovace ve vzdělávání CERI v programu Schooling for Tomorrow. Země jako Spojené království, Austrálie, Finsko, Švýcarsko a další se rozhodly dokonce politicky podpořit zavádění formativního hodnocení v praxi a dokázali pomoci učitelům v systematické implementaci tohoto způsobu hodnocení do výuky.
Například ve Francii už v roce 2014 doporučila Vysoká rada pro vzdělávací programy, která je poradním orgánem francouzského ministerstva školství, podstatné omezení známkování v celém vzdělávacím systému a jeho nahrazení jinými formami hodnocení. To vše z důvodu konstatování, že hodnocení pomocí známek není objektivní ani neutrální a neposkytuje informace o tom, co se žák naučil.
„Hodnocení by totiž mělo být integrální součástí učení, bezprostředně reagovat na žákovy výkony a poskytovat mu různými způsoby kvalitní informaci o vědomostech a dovednostech, ale také o způsobu jeho myšlení, a zjištěným potřebám přizpůsobovat výuku,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.
Některé zahraniční, ale i české výzkumy poukazují na to, že učitelé vnímají formativní hodnocení jako konkurenta učení – projevuje se to v tom, když říkají, že jim hodnocení ubírá čas na učení. Ale pokud učitelé metody a techniky formativní hodnocení využívají správně a dlouhodobě, v konečném důsledku formativní hodnocení čas šetří a navíc se toho každý žák více naučí – nejen v oblasti znalostí, ale také dovedností a kompetencí.
Jako pozitivní je třeba vnímat to, že ve Strategii vzdělávací politiky České republiky do roku 2020 se Česká republika zavázala modernizovat systém hodnocení včetně důrazu na formativní hodnocení a sledování individuálního pokroku žáků. Česká školní inspekce pořádá pravidelná setkávání Odborného panelu Hodnocení, které bylo již třikrát věnováno tématu formativního hodnocení a obecně rozvoji kultury hodnocení v rámci českého vzdělávacího systému. „Jedním z cílů tohoto panelu je i navrhnout opatření, která by umožnila využít Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV) k podpoře formativního hodnocení ve školách, třeba formou šablon. Již z prvních setkání je patrné, že všichni účastníci v něm vidí velký potenciál pro zlepšování výsledků vzdělávání dětí, žáků i studentů,“ doplnila Veronika Laufková z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.
O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění formativního hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech.
Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.
Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.
Více o projektu na www.formativne.cz.