Udržujte kontext učení odděleně od cílů učení

3. 2. 2020 Novinky
Udržujte kontext učení odděleně od cílů učení

Formulace výchovně-vzdělávacích cílů je jednou z oblastí, které se věnuje projekt Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Dobře formulovaný cíl by měl splňovat několik náležitostí, jako je hodnotitelnost, časová vymezenost či dosažitelnost. Důležitou a často opomíjenou podmínkou je také oddělenost cíle od kontextu učení.

Když žáky učíme, jak něco dělat, většinou nechceme, aby se naučili pouze danou věc, ale aby díky ní pochopili nějaký princip, nebo si osvojili určitou dovednost. Učíme-li například žáky sečíst čísla 278 a 345, děláme to proto, abychom je naučili sčítat. Pokud by díky danému příkladu naučili sečíst pouze 278 a 345, mnoho by se tím nenaučili. Jediné přínosné učení je takové, které žáci umí aplikovat i mimo daný kontext učení.

Kontext učení je při studiu samozřejmě potřebný a lidské učení usnadňuje. Žáci v druhé třídě se nebudou učit sčítat pod sebou prostřednictvím výkladu algoritmu, ale vyzkouší si spočítat konkrétní příklady, na kterých pravidla pochopí. Důležité je, aby si učitel uvědomoval, co je cílem učení a co je kontext, který učení umožňuje. Pokud totiž tyto dvě složky dokáže oddělit, je schopný žákům poskytnout jiné kontexty, díky kterým může dojít u žáků ke zobecnění. To usnadňuje jim vidět, že to, co se učí, je přenositelné, a také je pro učitele jednodušší posoudit, zda se žáci naučili to, co bylo zamýšleno.

U vzdělávacího cíle žák samostatně napíše charakteristiku kamaráda se mísí skutečný vzdělávací cíl s kontextem učení. Jejich oddělením je zřejmé, že vzdělávacím cílem je naučit žáky psát charakteristiku, a že kontextem učení je konkrétní kamarád. Poté můžeme zhodnotit učení žáků tak, že ověříme, jestli umí aplikovat to, co se naučili, v jiném kontextu. Například zda umí napsat charakteristiku zvířete či filmové postavy,“ uvádí Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř.

Další příklad je z matematiky. Pokud je cíl formulovaný tak, že žák sestrojí ve volném rovnoběžném promítání obraz dané krychle, je opět vzdělávací cíl provázaný s kontextem učení. Skutečný vzdělávací cíl je žák sestrojí obraz tělesa v rovnoběžném promítání, kontextem učení jsou krychle. Schopnost žáků aplikovat získané znalosti ověříme tak, že je necháme sestrojit obraz kvádru.

Ukazuje se, že naše mozky nejsou příliš dobré v oddělování kontextu učení od učení samotného. V dospělosti zřídkakdy používáme to, co jsme se ve škole naučili, abychom vyřešili problémy „reálného světa“. Nunes, Carraher a Schliemann (1993) například zjistili, že brazilští obchodníci rybáři, stavební mistři, tesaři a farmáři jsou schopni vyřešit nejrůznější matematické problémy mnohem lépe než žáci s vyšším vzděláním. Oni však k řešení nepoužívají formální metody vyučované ve škole.

Výsledky dalšího experimentu například dokazují, že potápěči, kteří se učili na souši, si pamatovali o 55 % více toho, co se naučili, když byli testováni na souši, než když byli testováni pod vodou. Když se však učili věci pod vodou, pamatovali si o 35 % více, když byli testováni pod vodou, než když byli testováni na souši (Godden & Baddeley, 1975).

Je proto důležité střídat učební aktivity a umožnit žákům procvičovat učivo v rozmanitých situacích. Více se tím naučí a budou schopni aplikovat získané znalosti bez ohledu na kontext, ve kterém se nachází.

O projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách
Cílem projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách je podpora základních škol v zavádění hodnocení, které povede k rozvoji každého žáka. Na devíti školách ve čtyřech krajích ČR (Karlovarském, Ústeckém, Středočeském a Plzeňském) budou vybudována a metodicky podporována Centra kolegiální podpory. Formou síťování škol bude docházet k předávání zkušeností a inspirativních příkladů se zaváděním formativního hodnocení do výuky mezi pedagogy v regionech. V současné době probíhá školení učitelů (lídrů) z jednotlivých škol.

Formativní hodnocení
Hodnocení, které žákům poskytuje relevantní informace pro jejich pokroky v učení na základě konstruktivní zpětné vazby.

Projekt je financován z Operačního programu Evropského sociálního fondu – Výzkum, vývoj a vzdělávání řízeného MŠMT. Od ledna 2019 jej realizuje Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy ve spolupráci se vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř.

Více o projektu na www.formativne.cz.

Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy:

Pedagogická fakulta je jednou ze sedmnácti fakult Univerzity Karlovy. Jejím úkolem je příprava učitelů pro všechny typy a stupně škol, příprava odborníků a vědeckých pracovníků v pedagogice, psychologii a didaktikách různých oborů přírodních, společenských i humanitních věd. Poskytuje jak budoucím, tak stávajícím učitelům specializované odborné vzdělání včetně doktorských programů. Pracovníci fakulty řeší mnoho domácích i zahraničních rozvojových a vědeckých projektů, ve kterých úzce spolupracují se školami a pedagogy. Více informací naleznete na www.pedf.cuni.cz.

O neziskové organizaci EDUkační LABoratoř:

EDUkační LABoratoř je vzdělávací organizace, která podporuje rozvoj inovativních forem výuky. Pomáháme školám a učitelům při zavádění moderních technologií do vzdělávání, protože jsme přesvědčeni o jejich přínosu pro rozvoj školství a vzdělávání. Pedagogům nabízíme akreditované kurzy, populárně-naučné publikace a odborné konference. Více informací naleznete na www.edukacnilaborator.cz.