V současné době jsou velmi nešťastně zaměňovány pojmy formativní hodnocení a slovní hodnocení

4. 5. 2021 Novinky
V současné době jsou velmi nešťastně zaměňovány pojmy formativní hodnocení a slovní hodnocení

Pavla Nawratová, lídr skupiny formativního hodnocení pro 2. stupeň, již šestým rokem vyučuje na ZŠ Zdice, dříve působila také na Střední odborné škole v Ostravě. Učí angličtinu, dějepis, který je její srdeční záležitostí, výchovu k občanství a hudební výchovu.

.

.

Jste součástí projetu Zavádění formativního hodnocení na ZŠ (formativne.cz), co vás vedlo k tomu se do projektu zapojit? Jaká byla vaše cesta k formativnímu hodnocení?

V rámci naší školy je celý pedagogický sbor proškolován v různých oblastech. Jednou z nich je také formativní hodnocení. Ještě před spoluprací s projektem Zavádění formativního hodnocení jsem tedy měla možnost absolvovat několik kurzů formativního hodnocení a kritického myšlení, které je pro mě také neodmyslitelnou součástí výuky. Oboje jsem začala postupně zavádět i ve své výuce. Zjistila jsem, že žáci na tento způsob vedení výuky reagují velmi kladně, hodiny mi začaly dávat smysl, začala jsem si je užívat, což před tím tak úplně nebylo a cítila jsem, že žáci to vnímají stejně. Díky formativnímu hodnocení jsem si uvědomila, že mým cílem není naučit všechny žáky vše, protože každý z nich má různé intelektové možnosti, ale vzbudit v nich zájem o můj předmět a přimět je pracovat naplno.

K účasti na tomto projektu jsme byly s kolegyní osloveny vedením naší školy. Nabídku jsem ráda přijala, vnímala jsem ji jako výzvu rozšířit si své znalosti a předat je dál.

Jaká je vaše zkušenost s prací v rámci SFH?

Velmi dobrá. Máme k disposici velmi kvalitní tým odborníků, kteří jsou nám k dispozici a můžeme se na ně obrátit, pokud potřebujeme jakoukoliv podporu. Pravidelně se také setkáváme v rámci konferencí FH.

Pavla Nawratová, foto: formativne.cz

Běžně se na školách používá sumativní hodnocení, mělo by ministerstvo formativní hodnocení nastavit povinně?

V současné době je velmi nešťastně zaměňován pojem formativního hodnocení se slovním hodnocením. Pokud se tedy ptáte na to, zda by mělo být slovní hodnocení na školách povinné, myslím si, že ne. Formativní hodnocení, jehož součástí je i slovní hodnocení v různých formách, bych spíše viděla jako postupnou implementaci formou kvalitního proškolování pedagogů. Co nejvíce ukazovat příklady z praxe, ukázat pedagogům, že to jde, že v začátcích to může být metoda pokus omyl, ale že formativní hodnocení je něco, co jim dlouhodobě velmi pomůže a naopak ušetří práci. Jedno výborné školení může motivovat spoustu lidí. Plošné nařizování většinou vede k nechuti a řekněme si upřímně, kdo z nás odvádí kvalitní práci v oblasti, kterou vlastně ani dělat nechce?

Co si myslíte o známkování?

Známkování používám. Je to systém, na který jsme historicky zvyklí a musím říct, že se někdy peru sama se sebou, jestli ano nebo ne. Máme ho v sobě velmi zakořeněné, ale je to výkonností záležitost. Setkávám se občas s nátlakem ze strany rodičů, kteří chtějí od dětí jedničky. Přitom, jak řekla jedna kolegyně, které si velmi vážím, vždyť trojka je ten dobrý střed, o který by mělo jít, dvojky by měly být pro ty velmi dobré a jedničky by měly být pro ty úplně „nej“.

V praxi to tak ale není, vždyť kdo je spokojený s trojkou? Také jsem se setkala s názorem, že když dám dítěti pětku, tak už si dá příště pozor a naučí se, popř. že ho k tomu rodiče donutí. Takže za mě je systém známkování spíše nátlakovým prostředkem. Sama ale nevím, jak z toho ven, když jsou známky za vysvědčení také součástí přijímacích zkoušek na střední školy. Logicky pak rodiče i žáci na známky cílí. Nevím, jestli je naše školství připraveno známkování opustit.

Také je potřeba mít na zřeteli, že případný přechod na slovní hodnocení na konci školního roku, který je často s formativním hodnocením zaměňován a který je ale paradoxně sumativním hodnocením, by znamenal v případě učitelů na druhém stupni vypracovat hodnocení obrovskému množství žáků. Já osobně jsem si spočítala, že v rámci všech předmětů, které letos učím, bych tento rok musela každé pololetí vypracovat na 238 slovních hodnocení. Nevím, jak bych to ve zdraví přežila, nemluvě o tom, jak individuální a objektivní by pak takové hodnocení bylo?

Jak u vás v praxi vypadá formativní hodnocení na 2. stupni?

Pro mě osobně je to soubor technik, které mi pomáhají komunikovat se žáky, aniž by to oni vlastně vnímali, zároveň je to nutí pracovat. Hodiny v sobě obsahují prvky formativního hodnocení, ale žák úplně nerozklíčuje, že právě v tomto okamžiku se o formativní hodnocení jedná. Vnímá to spíš jako to, že se intenzivně zapojuje, dostává od nás zpětnou vazbu, která může mít verbální či neverbální podobu, zjišťuje nejenom od nás, ale také ze strany spolužáků, co zvládá, co ne, na co se má více soustředit. Ve většině případů nejsou hodiny vedeny frontálně, protože frontální výuka není živnou půdou pro formativní hodnocení.

Možná bych to shrnula očima kolegů z jiných škol, kteří naše hodiny navštívili a při reflektivním setkání po hodinách říkali, že měli pocit, že si hodina prostě jen tak přirozeně plynula, utekla velmi rychle a když se pak podívali na rozepsanou náplň jedné takové hodiny, zjistili, že byla nabitá množstvím na sebe navazujících smysluplných činností, které žáky nutily být pořád aktivní.

Jak reagují na formativní hodnocení rodiče?
Nemyslím si, že by si rodiče vyloženě uvědomovali, že na naší škole formativní hodnocení probíhá. Je součástí výuky, ale děti na druhém stupni jsou stále hodnoceni známkou, takže rodič to spíš nepocítí, pokud se o to vyloženě nezajímá. Rodiče, kteří mají zájem, mají možnost výuku navštívit. Máme dny otevřených dveří a po domluvě mohou přijít kdykoliv. Za poslední léta ale tuto možnost na druhém stupni využilo jen velmi málo rodičů.

Pavla Nawratová, foto: formativne.cz

Jak jsou na tom absolventi pedagogických fakult? Přichází k vám na školu v tématu formativního hodnocení dostatečně připraveni?

Prozatím ani jeden z absolventů, kteří k nám přišli nebyl – co se formativního hodnocení týče – dostatečně připraven. Setkali se s ním spíše okrajově, popř. si ho mohli vybrat jako volitelný předmět.

Co pro vás dnes znamená pojem formativní hodnocení?

Je pro mě, spolu s kritickým myšlením tím, co v hodinách děti aktivuje, díky němu je radost s dětmi pracovat, vidět kam se posouvají a pomáhat jim v tom. Zároveň sami žáci tento způsob práce oceňují, což je velmi motivující. Nedokážu si představit, že bych se měla vrátit do dob, kdy jsem ho vůbec nevyužívala.

Za tým formativne.cz zpracovali Michal Orság a Květa Sulková.

Rozhovor vznikl v rámci projektu Zavádění formativního hodnocení na základních školách, který je realizovaný Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy a vzdělávací organizací EDUkační LABoratoř. Projekt je financován v rámci operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, registrační číslo: CZ.02.3.68/0.0/0.0/16_032/0008212.

Zdroj: formativne.cz