Více než 62 procent dotázaných učitelek a učitelů MŠ si myslí, že posun zápisů do 1. tříd na duben nesníží počet odkladů školní docházky

3. 4. 2017 NOVINKY

Kdo a jak bude kontrolovat děti, které by měly v rámci povinného předškolního vzdělávání navštěvovat MŠ a nedorazí? Jakým způsobem se bude řešit jejich omlouvání? A v neposlední řadě, jak bude probíhat přezkoušení dětí, které budou individuálně vzdělávat rodiče doma? Nejen odpovědi na tyto otázky hledají v těchto dnech učitelky a učitelé, kteří odpovídali v bleskovém dotazníkovém šetření. To realizovala nezisková organizace EDUkační LABoratoř (EDULAB) v 16 Metodických centrech pro předškolní vzdělávání projektu Školka hrou ve spolupráci s časopisem Poradce ředitelky MŠ. Zapojilo se do něj 85 pedagogů.

Zavedení povinného roku předškolní docházky bude pro pedagogy mateřských škol znamenat nejspíše zvýšení administrativní zátěže. Až 54 procent dotázaných odhaduje, že jim „papírování“ zabere pět hodin měsíčně navíc, 21 procentům až deset hodin. Téměř polovina, 48 procent, přitom předpokládá, že nově nastoupí do jejich předškolního zařízení nejvýše pět předškoláků, třetina očekává 11 a více dětí. Rodiče však mohou zvolit také formu individuálního vzdělávání, přípravnou třídu v základní škole nebo vzdělávání v zahraniční škole s platným povolením plnění povinné školní docházky na území ČR.

„Forma individuálního předškolního vzdělávání je u nás novinkou, se kterou se budou muset naučit mateřské školy pracovat. Nejde o to, že by se u nás děti, které do mateřských škol nechodily, v domácím prostředí nijak nevzdělávaly. Jde o to, že nyní mají mateřské školy povinnost toto individuální, tedy v domácím prostředí probíhající vzdělávání, jistým způsobem kontrolovat. Mají povinnost ověřovat úroveň očekáváných výstupů v oblastech vycházejících z RVP PV. Ale jakým způsobem a v jakém rozsahu zatím definováno není,“ konstatovala Miluše Vondráková, vedoucí metodička pro primární a preprimární edukaci neziskové organizace EDUkační LABoratoř.

A právě na absenci informací v rámci dotazování upozornilo 48 procent pedagogů. Na otevřenou otázku v čem mají nejvíce nejasností, drtivá většina z nich napsala: „Pokud dítě bude zapsáno a nebude z různých důvodů docházet do MŠ, jak to budeme řešit? Jakým způsobem budeme děti přezkušovat, zda vědomosti odpovídají věku, kde, jak a kdo, budou-li mít domácí výuku? Jaké materiály doporučit pro individuální vzdělávání, aby nebyly nákladné a přesto odpovídaly potřebě předškolního dítěte? Neinformovanost, netuším, co to bude obnášet, jak to bude organizačně fungovat, lékaři dnes nevystavují omluvenky pro nemocné děti, omlouvají rodiče. Kdo a jak bude kontrolovat děti, které MŠ nebudou navštěvovat? Jaká budou pravidla pro omlouvání dětí rodiči, bude zvláštní třídní kniha pro tuto skupinu dětí? Sledování docházky dětí, zjišťování nepřítomnosti, práce se sociálními skupinami, platby za tyto děti – stravné, akce školky, divadla atd.“

Přes počáteční rozpaky však v zavedení povinné předškolní docházky vidí většina dotázaných učitelů a učitelek velká pozitiva. Do dotazníků jako největší přínos zavedení povinného předškolního roku uvedli: „Zapojení do kolektivu dětí, naučení jistému režimu, který se bude opakovat i v základní škole. Rodiče dítěte budou mít srovnání s úrovní dovedností potřebných před zápisem do základní školy. Vzdělávání všech dětí, které by se jinak nevzdělávaly. Sjednocení výchovně-vzdělávacího působení na předškolní děti před vstupem do ZŠ. Socializace a možnost předcházení vyčleňování jednotlivců. Větší rozsah pohybových aktivit, týmová práce, využití interaktivní tabule. Děti budou velmi dobře připraveny pro vstup do ZŠ jak z hlediska edukačního, tak sociální vyspělosti.“

Pokud jde o zápisy do 1. tříd, které byly posunuty na duben s cílem snížit mimo jiné počet odkladů povinné školní docházky, pak si 62 procent učitelů myslí, že tomu tak nebude. Věří tomu jen 25 procent dotázaných a 13 procent neví.

  • FOTO_1
  • FOTO_2
  • FOTO_3