Změny ve způsobu výuky je potřeba žákům vysvětlovat

Revidovaný přepis rozhovoru Michala Orsága pro Rádio Junior o domácích úkolech, online prostředí a blended learning či převrácené třídě. „Kdybychom běžný úkol převedli do online formy, tak téměř ničeho nedosáhneme. Akorát změníme médium,“ říká Orság.

Kdo jsou to digitální domorodci? Může žák zodpovídat za své vlastní učení? Měl by učitel sám tvořit výuková videa? Kdo jsou to digitální domorodci?

 

Co si máme představit pod pojmem online domácí úkoly?

Když se řekne domácí úkol, každý si pod tím něco představí. Všichni jsme prošli vzděláváním, všichni jsme domácí úkoly dostávali. A když si k tomu přidáme slovo online, tak by to mohlo znamenat, že se jen velmi jednoduše přesuneme do online světa. Tedy to, co jsme dělali na papíře, děláme teď online: na internetu, na tabletu, na počítači, na telefonu. Realita je však trochu komplexnější.

V čem to tedy vězí?

Kdybychom běžný úkol převedli do online formy, tak téměř ničeho nedosáhneme. Pouze změníme médium. V naší vzdělávací praxi používáme například portál eKabinet, kde si učitel může vytvořit jak přípravu na hodinu, tak i domácí úkol. A později vidí nejen vypracovaný domácí úkol, ale také statistiku, kdy ten úkol žák vypracoval. Pokud paní učitelka na prvním stupni vidí, že Maruška se přihlásila o půlnoci, tak se ptá, kdo ten úkol dělal. Online domácí úkoly nemusíme chápat jen jako domácí úkoly. Můžeme se bavit o domácí přípravě jako takové.

S domácí přípravou souvisí i pojem „převrácená třída“. Mohl byste vysvětlit, o co se jedná?

Převrácená třída patří do tzv. blended learning, tedy propojení klasické výuky s online prvky. V rámci převrácené třídy žák přebírá zodpovědnost za své vlastní učení. Učitel vybere učební materiál, který může žákům nasdílet například prostřednictvím sociálních sítí. Obvykle se jedná o video. Žáci se na video před výukou podívají, utvoří si vlastní názor, a když se vrátí do školy, diskutují s učitelem a s ostatními žáky o daném tématu. Je to vlastně takový úvod do dané problematiky.

Má to i nějaká úskalí? Co když se na to žák doma nepodívá? Co s tím?   

Předně, škola musí být digitálně vybavena. Takže pokud se žák z nějakého důvodu doma na video nepodíval nebo podívat nemohl, dáme mu prostor, aby ho zhlédl ve třídě, a s ostatními žáky mezitím pokračujeme dál. Nebo žáka zapojíme do diskuse rovnou i s tím handicapem, že toho o tématu pravděpodobně moc vědět nebude. Snažíme se ale o jednu věc. Aby byl žák odpovědný za své vlastní vzdělávání. Aby věci cíleně neignoroval.

Trochu utopické… Ale možná by domácí příprava mohla nahradit výuku a ve škole by se pak probíraly jen problematické části. To je asi hlavním smyslem. Je to tak?

Přesně tak. Vyhneme se tak tomu, že rodič s dítětem dělá domácí úkol, který zadal učitel jen proto, že ho ve škole nestihl. A najednou roli učitelů přebírají rodiče. Rodiče jsou naštvaní, že musí suplovat učitele. Pokud se však spolu podívají na výukové video, mohou pak o něm společně diskutovat a rodič zde vystupuje spíše jako partner.

Myslím, že to má spoustu výhod. Žák si pustí video, když je na ně naladěn, může si znovu pustit to, čemu nerozuměl… Jaké výhody to má však pro učitele? Nepřidá jim to spíše více práce?

Ze začátku určitě ano. Když začínáte dělat něco nového, tak začátek je vždycky složitý. Musíte vysvětlit žákům, že teď se to bude dělat trochu jinak. Musíte se sjednotit s kolegy. Musíte přesvědčit ředitele. Na začátku je spousta práce, ale až si na to všichni zvyknou, přináší spoustu výhod.

Máte nějaké příklady z praxe? Probíhá to v českých podmínkách tak, jak by mělo?

Od učitelů slyšíme, že by se s touto platformou chtěli naučit pracovat. Digitální vzdělávání stojí v podstatě na třech pilířích. První, škola musí být vybavená. Druhý, musí mít nějaký obsah. Třetí, musíme pracovat s učiteli, ukázat jim, jaké jsou možnosti. Potom ta výuka má smysl.

Když to rozdělíme na učitele a na žáky, tak si vezměme nejdříve učitele. Role učitele se mění. Učitel už není jediný nositel informací. Žáci mají přístup k informacím 24/7. Učitel už není ten, kdo všechno ví a jen předává informace dál. Měl by s žáky diskutovat a učit je ověřovat důvěryhodnost informací. A co žáci? Můžou se učení věnovat kdykoliv a kdekoliv.

Jakou úroveň mají podle vás nyní dostupné online materiály?

Materiálů je opravdu spousta, je ale na učiteli, aby každý materiál nejdříve prošel a překontroloval a teprve poté jej předal žákům. Materiály jsou jak v českém jazyce, tak v anglickém jazyce nebo dalších cizích jazycích. Můžeme se bavit o přednáškách v rámci TEDu, kde jsou aktuální informace vycházející z reálného světa. Hledat můžeme opravdu kdekoliv.

Na vysoké škole jsme měli předmět, kde jsme v jednom týdnu zhlédli film, v dalším týdnu jsme přečetli knížku a v následujícím týdnu jsme o tom diskutovali. Já říkám, že limitem je pouze kreativita učitele.

Takže videa, která pořizují samotní učitelé, již považujete za přežitek? Tudy cesta nevede?

Je to jisté ozvláštnění hodiny. A ne všechno se dá na internetu najít. A pokud učitel například prováděl pokus a natočil si ho na video, může jej pouštět žákům ještě několik let poté.

Učitel by tedy měl být tvůrcem videí?

Myslím, že učitel videa tvořit může, měl by ale především učit. Měl by být jakýmsi průvodcem nebo moderátorem. Dost času mu zabere už samotné vyhledávání videí.

Převrácená třída přesně zapadá do konceptu projektového vyučování. To znamená, že nezadám jeden den video, abych se už druhý den bavil s žáky, o čem to bylo. Dám jim na to 14 dní. Dám jim materiály, zadám jim k vypracování projekt a oni už si sami časově rozvrhnou, co a kdy budou dělat.

Mohly by tedy děti ve školách trávit méně času?

Když se podíváme na současnou modlu, což je finský systém, tak tam toho času ve škole tráví opravdu míň. Minimálně v  prvních letech, ale potom se to prodlužuje. Spíš jde o to, že se rozvíjejí talenty, místo odpoledního vyučování si žáci sami vybírají kroužky, které pak navštěvují.

Co je potřeba v českých podmínkách ještě změnit?

Přístup. Nejen učitelů, ale i žáků a rodičů. Rodiče byli zvyklí na jiné vzdělávání, říkají, že jim to dalo hodně věcí, ale neuvědomují si, že se doba mění. A i vzdělávací systém by na to měl reagovat. Změnit by se mělo celospolečenské vnímání vzdělávání a toho, jaké kompetence by mělo rozvíjet.

Někteří učitelé jsou donuceni změnit styl práce a vnášet digitální technologie a působí přitom směšně.

Žáci už se přirozeně pohybují v prostředí digitálního světa. Jsou to digitální domorodci, kteří se do toho světa narodili, my jsme imigranti, kteří jim do toho světa vstoupili. Dokážou stahovat, instalovat, ale už třeba neumí programovat.

Je tady dostatek kurzů pro učitele?

To je ten třetí pilíř, o kterém jsem hovořil. Je jich dostatek, jejich kvalita je jako u všeho jiného různá. Momentálně největší boom prožívá programování. Programování, které je hravé. My používáme aplikaci Scratch, která je jen „o klikání“. Jde ale nejen o programování. Jde i o to naučit se informaticky myslet, dokázat si rozložit problém do několika kroků a potom systematicky dojít k výsledku.

Pro které děti online výuka nemusí být vhodná?

Každé dítě to má nastaveno jinak. Každé dítě je individualita, něco ho baví víc, něco míň. Nevýhodné je to pro děti, které se nechají od výukového videa odlákat odkazy na jiná videa a nedokážou se od online světa odpoutat a jsou v něm pak poměrně dlouho. Online domácí příprava je pochopitelně nemožná pro děti v domácnostech bez internetu a potřebného zařízení.

Od jakého ročníku byste s online výukou začal?

Já bych začal od třetí třídy. Tam už je možné zařazovat dlouhodobé domácí úkoly, ale i pravidelné procvičování a drilování.

V jakém smyslu je online výuka efektivnější pro učitele?

Je to výuka, která rozvíjí u žáků kompetence. Není to o tom, že učitel stojí u tabule a vykládá a žáci poslouchají. Online výuka dokáže rozproudit diskusi. Žák není pasivní, ale je aktivně zapojen. Vzdělávání se mění. Svět se mění. Člověk ukončí vzdělání, a pak pracuje. Potom změní práci a potřebuje se dále dovzdělat. Je běžné, že člověk změní práci několikrát za život. A vzdělávání by se tomuto trendu mělo přizpůsobit.

Zdroj: Rádio Junior