Naučme se učit se

Jsem přesvědčen o tom, že ta nejdůležitější věc, kterou bychom žáky na základních školách měli naučit, je dovednost učit se, aby měli potřebu se dále vzdělávat, aby měli touhu získávat nové informace. Učit se a vzdělávat se celý život.

Škola dávno ztratila monopol na vzdělávání, které už neprobíhá pouze v budově školy, avšak neustále a kdekoliv. Je naprosto běžné, že lidé za svůj pracovní život vystřídají různá zaměstnání ve zcela odlišných oborech. A je to dobře. Musí se pořád učit něčemu novému, a i tím předcházejí syndromu vyhoření.

A riziko syndromu vyhoření u učitelů platí dvojnásob. Jednak proto, že je to jak fyzicky, tak psychicky velmi náročné povolání, jednak proto, že je to povolání velmi osamělé, jednak proto, že by učitelé jednou za čas měli změnit svou učitelskou bublinu. Budou pak na školství a vzdělávání nahlížet z jiné perspektivy.

Učitelé často přebírají vzorce od učitelů, kteří nás během různých fází studia provázeli a mnohdy až příliš spoléháme na svou intuici, pocity a domněnky. Je to však ta nejlepší cesta? Postupně jsme se dostali do situace, kdy před „tradiční“ výukou upřednostňujeme jednotlivé metody. Příliš na ně spoléháme a ve školách pak probíhají nahodilé změny bez koncepce, promyšlení a mnohokrát nepřinesou kýžený výsledek. Ve finále mohou mít na celý ekosystém školy spíše negativní dopad.

Změny zcela bezpochyby ano, ale promyšlené a podložené vědeckými studiemi a výzkumy.

No, a třeba Paul Kirschner v publikaci Co funguje ve třídě? říká: „V určitých okamžicích dejte žákům volnou ruku, aby použili to, co jste je naučili, aniž byste neustále stáli před třídou a přednášeli.“ To považuju za zcela zásadní.

Ale, co vám budu vyprávět, pokud máte zájem, podívejte se na můj TEDxTalk.

Michal Orság