V českém jazyce vychází Responzivní výuka, nová publikace pro učitele

8. 10. 2021 NOVINKY

Na český trh přichází nová publikace pro učitele Responzivní výuka: Kognitivní vědy a formativní hodnocení v praxi od Harry Fletcher-Wooda. Knihu k vydání připravila EDUkační LABoratoř ve spolupráci s Euromedia Group a za podpory Nadace Martina Romana.

„Dylan Wiliam, jeden z nejznámějších odborníků v oblasti vzdělávání a formativního hodnocení, sám v minulosti potvrdil, že by termín formativní hodnocení (formative assessment) již nyní nepoužil a větší logiku mu dává spojení responzivní výuka (responsive teaching). A právě toto spojení použil pro název své publikace Fletcher-Wood. To, že to Wiliam se změnou terminologie myslí vážně, dokládá i fakt, že do publikace Responzivní výuka napsal předmluvu,“ říká Michal Orság, ředitel vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř a Nakladatelství publishED.

Responzivní výuka je něco, co by postupně mohlo nahradit úzkoprofilové vnímání formativního hodnocení. Jedná se o koncept pedagogické práce, ve kterém se učitel snaží co nejlépe reagovat na vzdělávací potřeby svých žáků. Vede učitele při pečlivém plánováním jejich výuky s důrazem na stanovování cílů učení. Pomáhá odhalit, čemu žáci rozumí nebo v čem konkrétně by potřebovali pomoci. Radí, jak na základě svých zjištění mohou pedagogové výuku upravovat, jak žáky podporovat, aktivizovat a motivovat v tom, aby se zlepšovali.

„Harry rozpracovává nejdůležitější témata velmi přehledně. Zvláště velký prostor dává ostatním pedagogům, aby se podělili o své zkušenosti. Co během vyučování funguje a naopak na jaká úskalí při implementaci zásad responzivní výuky narazili. Do jakých se dostali slepých uliček a co jim z nich pomohlo. Jak checklist na konci každé kapitoly, kde si může každý učitel ověřit, jak je na tom on sám, tak i autentické výpovědi pedagogů dělají tuto knihu výjimečnou,“ píše v úvodním slovu Martin Roman, předseda správní rady PORG a zakladatel projektu ctenipomaha.cz.

Formativní hodnocení a responzivní výuka mají mnoho společného. Jejich závěry vychází z relevantních výzkumů, snaží se o podporu každého žáka v učení a pomáhají učitelům, aby v rámci svých postupů byli co nejefektivnější. Hlavním podnětem, který dal vzniknout responzivní výuce, byla snaha oprostit formativní hodnocení od dvou zkreslení, se kterými snad od samotného vzniku zápolí.

Prvním z nich je samotný název, který v sobě zahrnuje slovo hodnocení. A přestože zpětná vazba je jedním z pilířů formativního hodnocení, není zdaleka pilířem jediným. Často se tedy učitelé zaměřují pouze na hodnocení jako takové, ale plánování výuky či třeba získávání důkazů o učení žáků zůstává v pozadí.

Druhým je vnímání formativního hodnocení jako souboru zaručených technik, které můžeme nahodile aplikovat a dostaví se očekávaný efekt. Dlouhodobě se snažíme učitelům, odborné veřejnosti a rodičům vysvětlovat, že žádný nástroj nezaručuje snadné a rychlé řešení obtíží ve výuce a pokud je budou učitelé používat bez důkladného promyšlení celého plánovaného konceptu, nebude nástroj fungovat dobře. Responzivní výuka nepřináší učitelům pouhý soubor konkrétních technik, ale zaměřuje se spíše na obecnější postupy, které si každý učitel může přizpůsobit svému předmětu a své praxi.

Responzivní výuka je vhodná pro všechny učitele i žáky na všech typech škol. U učitelů se ale přidává podmínka, že by se zásadami responzivní výuky měli řídit dobrovolně, tedy nikoliv kvůli nátlaku ze strany vedení. Je to stejné jako u jakékoli jiné změny. Když se pro ni učitelé nerozhodnou sami, nebude dobře fungovat. Z toho je zřejmé, že plošné zavádění by ztrácelo smysl,“ uzavírá Květa Sulková, vedoucí metodička vzdělávací organizace EDUkační LABoratoř a ředitelka Nakladatelství publishED.

Více o publikaci najdete na www.responzivnivyuka.cz.