Kdo by nechtěl být chytřejší, kdyby měl na výběr? Kdo by netoužil po hlubším vhledu a pochopení? Kdo by se nesnažil vidět dál a vědět víc? Který učitel by si nepřál tyto schopnosti pro své žáky a který rodič by si je nepřál pro své děti? Když David Didau začal pracovat na této knize, myslel si, že odpovědi na tyto otázky jsou jasné. Ale ukázalo se, že samotný pojem inteligence je pro mnoho lidí velmi znepokojivý.

Být chytřejší nabízí možnost vidět věci v širších souvislostech – a být ještě chytřejší pak poskytuje šanci nezbláznit se z toho. Avšak být úplně nejchytřejší nedoporučujeme (i autor této knihy píše o Keyesově klasickém románu Růže pro Algernon); není to vlastně chytré.

Pro začátek se ale s námi ponořte ke kořenům vzdělávání podle Didauovo desítkové struktury:

1. Smysl a cíl vzdělávání
2. Dílo kultury
3. Je řešením inteligence?
4. Příroda skrze výchovu
5. Můžeme být chytřejší?
6. Jak funguje paměť
7. Jste to, co víte
8. Jaké znalosti?
9. Cvičení dělá mistra
10. Boj a úspěch

Jak učinit děti chytřejšími? Jak snížit rozdíly v úspěšnosti žáků? Najít odpověď na tyto otázky není snadné, protože pedagogika jako vědecká disciplína není zcela exaktní. Náš problém je o to složitější, že způsob, jakým se člověk učí, je ovlivňován mnoha vnitřními i vnějšími faktory, které je těžké podchytit, a ještě těžší ovlivnit. Přesto existuje jeden faktor, který může optimalizovat proces učení, učinit děti chytřejšími a potenciálně sehrát velkou úlohu při odstraňování rozdílů ve vzdělávání různých znevýhodněných skupin. Tímto faktorem je učitel.

V poděkování Didau říká: „Jsem nesmírně vděčný Dylanu Wiliamovi za mnoho užitečných návrhů a postřehů, které značnou měrou přispěly k zušlechtění této publikace.“ My tímto vítáme Davida v rodině našich angloamerických autorů, přičemž jsme mu vděční za zušlechtění našeho knižního portfolia.

Všichni nemůžeme být géniové, ale chytřejší můžeme být všichni.

.